Aktuality
Dle průzkumové fáze bylo zřejmé, že jsou to už desítky let, co se sochy sv. Václava, Víta a Ludmily na západním průčelí kostela sv. Václava v Trpíně nedočkaly žádné péče. Po obnově fasád v roce 2018 bylo tedy na řadě komplexní restaurování všech soch v roce 2019. A bylo důkladné. I díky včasné přípravě celé akce páterem Matrasem byl můj harmonogram postupu jasně dán a i proto vše proběhlo jak mělo - bez jakéhokoliv kompromisu a věřím, že i v nejlepší možné kvalitě. Ostatně svou pečlivostí a důsledností jsem již nejen v této východočeské oblasti dobře znám. A spokojeni byli všichni - zadávající farnost Bystré u Poličky, obec i památkáři z Litomyšle a Pardubic.
Pro zdejší občany je důležitým měřítkem, že sochy prokoukly. Jenže velká část problematiky nebyla od země vůbec zřejmá. Kromě barevně nesourodých povrchů a mnoha chybějících prstů a jiných částí se řešilo celkové zpevnění kamene, nebo třeba injektáže výrazných trhlin. Nový vizuální účinek soch je tedy příjemnou součástí jinak obsáhlého počinu.
7/6/2020
Už jsem zažil ledacos, ale abych bez nějakých větších problémů s počasím pracoval v průběhu zimy venku, to si nepamatuji. Nejde třeba o výkopy, ale o kompletní restaurátorský zásah - třeba i retuše a podobně. Sníh nebyl skoro vůbec, občas zapršelo, teploty ušly a svítilo i sluníčko. Takže s přispěním potřebné techniky jsem kromě jiného pracoval i na kříži ve Výhledech, v nadmořské výšce kolem 700 m. Zdejší křížek na rozcestí kdysi dostal ránu bleskem a dlouho hrozil pádem. Nyní je připraven přečkat bez újmy řadu tuhých zim, pokud ještě někdy přijdou...
5/3/2020
Při rozšiřování silnice stavbou ostrůvku byl u příjezdu do Sadova ve směru od dalovického nádraží nalezen rozbitý kamenný podstavec a malý fragment litinového kříže. Nález se ale na pár let zasekl v jedné kamenické dílně. Až jsem se jej loni po dohodě s obcí ujal já a ještě do Vánoc byl kompletně restaurovaný kříž navrácen zpět, nedaleko od původního místa.
Kámen byl celkově čištěn, zpevněn, byly přilepeny oddělené kusy a chybějící části modelace doplněny. Následovaly povrchové úpravy a instalace na předem připravený základ. Nově doplněný litinový kříž s vyzlaceným Ježíšem byl pro svůj stav kdysi určen k zániku kdesi na východě Čech a nikde již nechyběl. Orezlý a rozlámaný tak čekal na svou druhou šanci u mě v depozitáři a ta nyní přišla.
Tato drobná památka je dalším příkladem mého recyklování a nyní žije svůj nový život. Je příjemné vnímat pozitivní ohlasy z obce i od návštěvníků nového výletního okruhu z Vysoké do Sadova, na jehož trase lze kříž vidět.
Tato drobná památka je dalším příkladem mého recyklování a nyní žije svůj nový život. Je příjemné vnímat pozitivní ohlasy z obce i od návštěvníků nového výletního okruhu z Vysoké do Sadova, na jehož trase lze kříž vidět.
7/2/2020
Jménem Klubu přátel Karlových Varů zvu všechny zájemce o karlovarskou historii i současnost na další historický seminář Karla Nejdla. Akce se koná v neděli 24.11. v Alžbětiných lázních. Program celého dne je přiložen níže.
Svou další přednášku budu prezentovat od 10:00. Pod jejím titulem Restaurování keramické plastiky z bývalých lázní v Kyselce se skrývá soška, kterou jsem před pár lety náhodně objevil. Neměla nohy a ruce, neměla jméno, neměla ani budoucnost. Teď má kromě všech chybějících částí i kompletní a velice zajímavý příběh. A ten všem zájemcům stručně představím. V rovině restaurátorské, neboť ta je vcelku unikátní, a pak také v rovině historické.
Přijďte, bude to zajímavé. Těším se na všechny a pokud můžu mluvit za sebe, bude i malé překvapení!
Přijďte, bude to zajímavé. Těším se na všechny a pokud můžu mluvit za sebe, bude i malé překvapení!
Program HSKN 2019.pdf
356.88kB
20/11/2019
S Klubem přátel Karlových Varů jsme nedávno zavítali do Muzea Mattoni v Kyselce, následovala obchůzka přilehlých míst.
5/11/2019
V poslední době jsme odehráli pár dalších koncertů. Naposledy jsme po zakončení filmového festivalu ve Varech byli další víkend v Bečově nad Teplou. S Eliškou. Nakonec dorazil i Pepa. Když přišla v průběhu koncertu přívalová voda, odešli lidi. Někteří ale zůstali, snad aby jsme nehráli jen tak do deště. Kubovi nateklo do komba. Dva nadšenci se schovali pod zadní část pódia, kde jim nad hlavou hřměla bouřka a taky nazvučený kopák. Naštěstí rychle napršelo a uschlo, takže publikum se vrátilo, dokonce ještě ve větším počtu. Pepa veškeré okolní dění pečlivě reflektoval bez známek pohnutí. Kuba svůj aparát záhy vysušil hutným groovem. A ti co kvůli nám zmokli, byli nakonec spokojení nejvíc.
Děkujeme za podporu. Jsme rádi, že nás máte rádi.
Děkujeme za podporu. Jsme rádi, že nás máte rádi.
20/7/2019
Karlovarské městské divadlo od architektů Fellnera a Helmera je výjimečná stavba. Pseudorokoková budova z roku 1886 zaujímá hieratické postavení mezi okolní lázeňskou zástavbou. Má své dějiny a svůj jednoznačný kulturní důvod. Proto jsem coby místní patriot velice rád po vysoutěžení přistoupil k restaurování sousoší, umístěných na střešní atice čela objektu. Soubory představují alegorie divadla a básnického umění. Měl jsem možnost restaurovat i další části, ale to již nebylo možné reálně zvládnout, vzhledem k mé vytíženosti.
Asi nejzřetelnější pohledem zdola kdesi od řeky je, že povrchy soch byly celkově čištěny, retušovány a došlo k vyzlacení všech kovových atributů (hudební nástroje atd.). Spektrum prací ale bylo samozřejmě širší. Na plášti divadelní budovy není kousek, kde by se nic nedělo. Všechny části jsou bohatě zdobeny, přesto právě sousoší na atice jsou onou pověstnou třešničkou na tomto lázeňském dortíku.
13/7/2019
Ve svém věku toho mám v restaurování za sebou opravdu nadstandardně moc. Některé akce jsou náročné, některé ještě víc a žádná není snadná. Možná tou nejnáročnější pro mě byla socha sv. Prokopa v Bystrém. Její průběžné restaurování probíhalo vcelku dlouho. Ač se to nezdálo, socha byla v havarijním stavu. Zejména z podstavce odpadávaly cenné barokní povrchy modelace, chyběly prsty, nosy i hrany, dílo bylo zasolené, kámen se místy drobil a byl rozpraskaný, celá podesta byla na výměnu. Předchozí zásahy byly vyžilé a v mnoha ohledech soše uškodily. Proto byl nutný komplexně vedený zásah, který ji posune do budoucích desetiletí.
S touto velkou výzvou jsem se popasoval po svém. Zvládl jsem ji, jako vždy předtím. Nic jiného si snad ani nepřipouštím, z pozice zodpovědného restaurátora. Nicméně v průběhu prací vznikl mezi mnou a dílem jistý bližší vztah a vše skončilo tak, že můj synáček dostal po narození jméno Prokop.
S touto velkou výzvou jsem se popasoval po svém. Zvládl jsem ji, jako vždy předtím. Nic jiného si snad ani nepřipouštím, z pozice zodpovědného restaurátora. Nicméně v průběhu prací vznikl mezi mnou a dílem jistý bližší vztah a vše skončilo tak, že můj synáček dostal po narození jméno Prokop.
12/7/2019
Těžko se tomu věří, ale na Poličsku občas fouká tolik, že to neustojí třeba i kamenný kříž. Jeden takový byl loni restaurován v Bystrém u silnice na Nedvězí a nyní bude požehnán. Tak ať vydrží.
Děkuji městu Bystré zastoupenému Mgr. Janem Neudertem za další projevenou důvěru, páteru Matrasovi za věnování korpusu Ježíše a panu Staňovi za fotografie havárie a průběhu prací.
4/7/2019
Sborník přednášek z 28. Historického semináře Karla Nejdla právě vyšel. Součástí je můj příspěvek Keramika Václava Jana Sommerschuha. Vážím si zájmu karlovarského publika o má nejen restaurátorská témata a jsem rád, že mohu téměř každoročně přednášet na semináři a přispívat do sborníku. Pokud bude mít kdokoliv zájem, rád mu sborník, nebo svůj příspěvek zprostředkuji.
Seminář organizuje a sborník vydává Klub přátel Karlových Varů.
Seminář organizuje a sborník vydává Klub přátel Karlových Varů.
2/6/2019
1. května byl odhalen restaurovaný pomník 1. světové války v zaniklé obci Dlouhá (dnes vojenský újezd Hradiště). Zúčastnil se přednosta újezdu pplk. Vašíček, němečtí rodáci, členové Spolku pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska, novináři, rozhlas a další hosté. Dílu požehnal p. Müller.
Restaurování jsem zahájil na podzim loňského roku, v dubnu bylo dokončeno. Nebylo to jednoduché - hlavně pro nepřístupnost celého místa technice, kvůli specifickým lokálním rozmarům počasí na tomto vršku a podobně. Kromě dobrého pocitu a uznání od přítomných jsem si odnesl z dokončování prací také svoje obligátní dutinky. A pak že dobré skutky bývají odměněny...
Součástí prací byla také předešlá kultivace celého vršku, na kterém se pomník nachází. O tu se zasloužili ostatní členové našeho spolku. Veškerou svou činnost náš spolek provádí svépomocí a bez honorářů.
Více k celé obnově pomníku na našem webu:
http://dokumentacepamatek.cz/slavnostni-odhaleni-obnoveneho-pomniku-padlym-v-dlouhe/.
http://dokumentacepamatek.cz/slavnostni-odhaleni-obnoveneho-pomniku-padlym-v-dlouhe/.
20/5/2019
27.10.2018 byl v Radošově u Kyselky odhalen restaurovaný pomník věnovaný obětem 1. světové války. Stalo se tak při příležitosti 100. výročí vzniku republiky. Bylo mi ctí se zúčastnit zdejšího slavnostního dne a povědět místním něco k pomníku, kolem kterého každý den chodí.
13/5/2019
Občas se ke mně dostane nějaký článek publikovaný v souvislosti s mou prací, případně mými dalšími aktivitami. A vždy se nestačím divit, co čtu. Vážně vždy. Obvykle dojde na dezinterpretaci práce či přístupu mého týmu, jindy je naše profese chybně označována, nebo prostě novinář změní vše podle svého uvážení. Tyto osobní letité zkušenosti mě vedou k tomu, že je lepší se věnovat své práci a aktivitám a do běžných novin nic nepublikovat. Věřím, že v mém okruhu se děje opravdu mnoho zajímavého, nicméně k novinářům jsem skeptický a tak je nevyhledávám, na sociálních sítích jsem nikdy nebyl, takže zájemcům zbývá osobní zkušenost, odbornější publikace či třeba tento web. A jsem rád, že takoví jsou, protože to jsou ti skutečně opravdoví zájemci. Díky takovým mám pocit, že publikovat nějaké úsilí a jeho výsledky má smysl.
Tedy předně - restaurátor není restauratér, není ani kameník. Restaurátor neopravuje, restauruje. Restaurátor je člověk, který vykonává vysoce specializovanou odbornou uměleckou, či uměleckořemeslnou práci. Je to člověk, který musí být inteligentní i výtvarně talentovaný, musí mít široké znalosti v dalších oborech (historie umění, technologie, ikonografie atd.), musí mít obsáhlou speciální výbavu, ateliér. A k tomu ideálně musí být pracovitý, schopný, prostě zcela univerzální, aby uspěl na trhu práce. Každý restaurátor absolvoval na počátku více než týden dlouhé několikafázové přijímací řízení na vysokou školu (připravoval se na něj zpravidla několik let) a následně studoval minimálně v jednom studijním programu (všechny jsou nestandardně dlouhé a časové náročné), přesto je předurčen k dalšímu celoživotnímu vzdělávání. Nezřídka svou profesi vykonává na hraně své existence fyzické, psychické, finanční, často nemůže být s rodinou atd. A všechno to dělá zpravidla proto, že svou profesi vnímá především jako poslání. Restaurování samotné je tisíce let stará lidská činnost. Myslím, že každý restaurátor si zaslouží alespoň správné pojmenování a povědomí veřejnosti o tom, proč je tady.
Rozhovory či články do novin čte hodně lidí, hodně lidí se zájmem o něco, přesto téma zpravidla vždy sklouzne k tomu, že se napíše co a za kolik. Prý jen to čtenáře zajímá... Chci se také distancovat od akcí, ke kterým jsem byl nejednou chybným článkem přidán. Například v případě obnovy pomníku ve Vodné u Bečova. V mé režii se dělaly pouze nápisové desky za dvacet tisíc. Zbývající částku (necelých 300.000,-) vyúčtoval v předešlých letech místní kameník, přičemž nebyl schopen pomník ani dokončit do původní podoby, nebo ho uvést do stavu odpovídajího výši faktury. S tím vším nechci nic mít, nechci být spojován s něčím, co jsem nedělal a kde je navíc špatně skoro vše - od zadání, přes realizaci, až po výslednou cenu.
Prosím tedy - nevěřte všemu, co se píše. Přesvědčujte se vždy sami, jaká je skutečnost.
Tedy předně - restaurátor není restauratér, není ani kameník. Restaurátor neopravuje, restauruje. Restaurátor je člověk, který vykonává vysoce specializovanou odbornou uměleckou, či uměleckořemeslnou práci. Je to člověk, který musí být inteligentní i výtvarně talentovaný, musí mít široké znalosti v dalších oborech (historie umění, technologie, ikonografie atd.), musí mít obsáhlou speciální výbavu, ateliér. A k tomu ideálně musí být pracovitý, schopný, prostě zcela univerzální, aby uspěl na trhu práce. Každý restaurátor absolvoval na počátku více než týden dlouhé několikafázové přijímací řízení na vysokou školu (připravoval se na něj zpravidla několik let) a následně studoval minimálně v jednom studijním programu (všechny jsou nestandardně dlouhé a časové náročné), přesto je předurčen k dalšímu celoživotnímu vzdělávání. Nezřídka svou profesi vykonává na hraně své existence fyzické, psychické, finanční, často nemůže být s rodinou atd. A všechno to dělá zpravidla proto, že svou profesi vnímá především jako poslání. Restaurování samotné je tisíce let stará lidská činnost. Myslím, že každý restaurátor si zaslouží alespoň správné pojmenování a povědomí veřejnosti o tom, proč je tady.
Rozhovory či články do novin čte hodně lidí, hodně lidí se zájmem o něco, přesto téma zpravidla vždy sklouzne k tomu, že se napíše co a za kolik. Prý jen to čtenáře zajímá... Chci se také distancovat od akcí, ke kterým jsem byl nejednou chybným článkem přidán. Například v případě obnovy pomníku ve Vodné u Bečova. V mé režii se dělaly pouze nápisové desky za dvacet tisíc. Zbývající částku (necelých 300.000,-) vyúčtoval v předešlých letech místní kameník, přičemž nebyl schopen pomník ani dokončit do původní podoby, nebo ho uvést do stavu odpovídajího výši faktury. S tím vším nechci nic mít, nechci být spojován s něčím, co jsem nedělal a kde je navíc špatně skoro vše - od zadání, přes realizaci, až po výslednou cenu.
Prosím tedy - nevěřte všemu, co se píše. Přesvědčujte se vždy sami, jaká je skutečnost.
19/4/2019
Když jsem před 15 lety maturoval na tehdejší SPŠ keramické v Karlových Varech v oboru Modelář keramiky a porcelánu, v tu dobu jsem již dávno veděl, že ve zkostnatělém oboru plném zatuhlých lidí, kteří nereflektovali dávno vládnoucí dobu plastovou, nebudu chtít pokračovat. Měl jsem tušení o své vlastní cestě, ne o směnách v jedné ze skomírajících porcelánek. Sochařina a restaurování byly vzhledem k mému dosavadnímu vývoji logickou volbou. A tu jsem potvrdil právě už svou maturitní prací s názvem Triptych na téma vztahy. Jedná se víceméně o volné sochařské objekty se snahou o maximální zjednodušení tvarových forem ve prospěch čistého a jemného porcelánového střepu.
Do díla jsem samozřejmě vložil vnitřní myšlenku, vnitřní řád. Nejsou to jen tvary, které lze nahodile rozházet na nějaký podstavec. To ale mnozí nepochopili, bohužel. A i proto dochází k dezinterpretaci autorského záměru. Jako by součástí práce ani nebyla průvodní zpráva... Posledním případem je aktuální výstava Cesta SUPŠ v galerii Supermarket WC, která jinak stojí za návštěvu. Děkuji tímto Šárce za upozornění a paní Samkové, že mi umožnila přeinstalovat objekty tak, jak patří. A keramce děkuji, že mou práci ve výběru vystavuje, nicméně asi bych raději volil vůbec, nežli špatně.
3/4/2019
Celodenní konferenci Péče o památky a krajinu v Karlovarském kraji pořádal Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska.
Na našem webu naleznete odkaz na fotografie a příspěvky jednotlivých přednášejících: http://dokumentacepamatek.cz/treti-rocnik-konference-pece-o-pamatky-a-krajinu-v-karlovarskem-kraji/
20/2/2019
Jménem Spolku pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska zvu všechny zájemce na 3. ročník konference věnovaný památkám a přírodě Karlovarska. Konference se koná 14.2.2019 od 9 do 17 hodin v sále Krajské knihovny v Karlových Varech - Dvorech. Svou činnost budou prezentovat spolky, obce, ale i odborníci z oblasti památkové péče či péče o krajinu. Svůj příspěvek s názvem Restaurování kamenných památek na Doupovsku přednesu v úvodu konference. Těšíme se na setkání!
Více informací na webu Spolku pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska: http://dokumentacepamatek.cz, případně na facebookovém profilu spolku
Více informací na webu Spolku pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska: http://dokumentacepamatek.cz, případně na facebookovém profilu spolku
10/2/2019
Děkuji všem přátelům i obchodním partnerům za příjemná setkání i uznání mojich aktivit. Je to pro mne důležité a inspirativní pro další snahy něco posouvat dále.
Přeji všem klidné Vánoce a hezký celý rok 2019, plný jedinečných chvil!
Přeji všem klidné Vánoce a hezký celý rok 2019, plný jedinečných chvil!
21/12/2018
Za Klub přátel Karlových Varů si dovoluji pozvat všechny příznivce města Karlovy Vary a jeho okolí na další ročník již tradičního semináře, který proběhne v neděli 25.11.2018 od 9 hodin ve Společenském sále Alžbětiných lázní v Karlových Varech. Zazní mnoho zajímavých příspěvků, které bude později možné nalézt v připravovaném sborníku. Svou vlastní přednáškou na téma Keramika Václava Jana Sommerschuha se uvedu v dopoledním bloku.
Vstup na akci je volný.
Vstup na akci je volný.
Program 28. HSKN.pdf
189.41kB
15/11/2018
Trialog Jazz dvakrát vystoupil na letošních Bečovských slavnostech - 14.7.2018 na náměstí a druhý den v přírodní scenérii botanické zahrady. Na náměstí jsme hráli ve složení Adéla Hanzlíková - zpěv, Josef Traksl - klávesy, Jakub Smutný - baskytara, Michal Durdis - bicí. Protože jsme na náměstí měli širší publikum, nechtěli jsme posluchače vyděsit poctivým jazzem, proto jsme byli popovější. Zazněly známé songy jako Rolling In The Deep (Adele), Saving All My Love For You (W. Houston), Celebration (Kool & The Gang), Mercy (Duffy), nebo třeba I Feel Good (J. Brown). Druhý den jsme hráli ve stejné sestavě bez zpěvu. Repertoár byl již čistě jazzový a funkový.
Na náměstí jsme byli jako živě hrající kapela alternativou ke Kamilu Emanuelu Gottovi (před námi) a Standovi Hložkovi (po nás). Jsem ale především rád, že naše dvě odlišná vystoupení byla pro posluchače i přítomné muzikanty zajímavá.
Na náměstí jsme byli jako živě hrající kapela alternativou ke Kamilu Emanuelu Gottovi (před námi) a Standovi Hložkovi (po nás). Jsem ale především rád, že naše dvě odlišná vystoupení byla pro posluchače i přítomné muzikanty zajímavá.
2/8/2018
Zahájení Anenské poutě, pořádané obcí Doupovské Hradiště dne 21.7.2018, patřilo prezentaci a posvěcení restaurovaného pomníku obětí 1. světové války v místní části Lučiny. Při slavnosti promluvila starostka obce Jarmila Bošková, historii nastínil Jaroslav Vyčichlo, o restaurování a dalších souvislostech jsem následně pohovořil já, dílo poté posvětil P. Vladimír Müller. Věnec v doprovodu vojenské stráže položil major Martin Kuna a hudební doprovod si připravili Doupovští slivoni.
Pomník byl restaurován po dobu dvou měsíců. Kromě jiného proběhlo celkové čištění povrchů, vyspravení všech rozvalených částí, obnova desek s texty a reliéfy, byly kompletně repasovány řetězy a doplněny nové svícny. Za pomoc děkuji všem zúčastněným.
28/7/2018
Ve dnech 5.-8.7.2018 jsme se Spolkem pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska uspořádali odborný worskhop ve Svatoboru (donedávna součást Vojenského újezdu Hradiště), cílený na obnovu zdejšího hřbitova, který takřka zanikl v důsledku událostí po druhé světové válce a který se snaží náš spolek zachránit, stejně jako další památky nejen ve Svatoboru. V rámci akce se podařilo vztyčit několik desítek náhrobků a celá řada dalších byla vykopána ze země. Děkujeme všem zúčastněným za pomoc, obci Doupovské Hradiště za podporu a novinářům a rozhlasu za to, že šíří naše aktivity.
Svatobor byl donedávna součástí Vojenského újezdu Hradiště. Nyní je reálná možnost zachránit zdejší unikátní barokní areál. Více informací o worskhopu, ale i Svatoboru na webu spolku a našem facebookovém profilu.
13/7/2018
Dávné i nedávné dějiny našeho národa jsou poměrně často vymezovány ,,osudovými osmičkami''. V roce 2018 se tak opět připomíná mnoho výročí. Na jeden osmičkový letopočet se ovšem zapomíná. A dle mého názoru celkem neprávem.
Je to rok 1958. A čím je pro nás tak významný? Proč jej řadím mezi osmičkové mezníky našich dějin? Od dubna do října probíhala v Bruselu světová výstava, známá jako Expo 58. Účastnilo se celkem 52 zemí, které vystavovaly ve více než 150 pavilonech na ploše 200 hektarů. Jednu z nejslavnějších výstav všech dob navštívilo 42 miliónů lidí. Zní to neuvěřitelně, ale poválečné a komunismem zadupané Československo zde dosáhlo vynikajících úspěchů. Československý pavilon od architektů Františka Cubra, Zdeňka Pokorného a Josefa Hrubého, s expozicí ,,Jeden den v Československu‘‘ koncipovanou Jindřichem Santarem, získal hlavní cenu. A to nebylo zdaleka vše. Celkově Československo posbíralo nejvíce oceněnění ze všech vystavujících zemí.
Je potřeba poznamenat, že zatímco jsme se v Bruselu prezentovali moderním proskleným pavilonem, v tuzemsku se projektovaly stavby v duchu stalinské éry a první paneláky. Rovněž i řada prezentovaných výrobků byla pouhými prototypy, u nás ve skutečnosti nikdy neuvedenými do výroby. Soudruzi o výstavě zjevně věděli málo. Takže vše prošlo a kritika za absenci ideovosti přišla až s úspěchem. Po dokončení expozic všichni museli domů, aby pak úspěchy sledovali na dálku. Československý pavilon s proslulou restaurací Praha pobláznil svět, vrátil nás do Evropy a ukázal světu, že máme výjimečné tvůrce. Byl to ale jen výkřik do tmy, byť hodně hlasitý, byť jeho ozvěna rezonuje po světě dodnes. Další výstavy v New Yorku se Československo odmítlo účastnit. Jak smutné. Smutný byl i pozdější osud pavilonu a restaurace. Pavilon byl přesunut na pražské Výstaviště, kde roku 1991 vyhořel a byl zbořen. Restaurace byla nadále provozována na Letné, aby v devadesátých letech skončila jako ruina, později přestavěná na soukromé kanceláře.
Považuji za tragické, že tento národ dokáže zapomenout na nedávnou minulost. Na slavnou minulost, kdy ani totalitní režim nedokázal potlačit neskutečný tvůrčí potenciál našich autorů. Je smutné, že ani dnešní doba není schopna docenit tak mimořádné příběhy, jakými bezesporu Expo 58 je. Kromě expozice pavilonu zazářil film Karla Zemana Vynález zkázy (velká cena), fotograf Jan Lukas (zlatá medaile), nebo třeba designér Jaroslav Ježek (velká cena za porcelánové plastiky a zlatá medaile za kávovou soupravu).
Je potřeba poznamenat, že zatímco jsme se v Bruselu prezentovali moderním proskleným pavilonem, v tuzemsku se projektovaly stavby v duchu stalinské éry a první paneláky. Rovněž i řada prezentovaných výrobků byla pouhými prototypy, u nás ve skutečnosti nikdy neuvedenými do výroby. Soudruzi o výstavě zjevně věděli málo. Takže vše prošlo a kritika za absenci ideovosti přišla až s úspěchem. Po dokončení expozic všichni museli domů, aby pak úspěchy sledovali na dálku. Československý pavilon s proslulou restaurací Praha pobláznil svět, vrátil nás do Evropy a ukázal světu, že máme výjimečné tvůrce. Byl to ale jen výkřik do tmy, byť hodně hlasitý, byť jeho ozvěna rezonuje po světě dodnes. Další výstavy v New Yorku se Československo odmítlo účastnit. Jak smutné. Smutný byl i pozdější osud pavilonu a restaurace. Pavilon byl přesunut na pražské Výstaviště, kde roku 1991 vyhořel a byl zbořen. Restaurace byla nadále provozována na Letné, aby v devadesátých letech skončila jako ruina, později přestavěná na soukromé kanceláře.
Považuji za tragické, že tento národ dokáže zapomenout na nedávnou minulost. Na slavnou minulost, kdy ani totalitní režim nedokázal potlačit neskutečný tvůrčí potenciál našich autorů. Je smutné, že ani dnešní doba není schopna docenit tak mimořádné příběhy, jakými bezesporu Expo 58 je. Kromě expozice pavilonu zazářil film Karla Zemana Vynález zkázy (velká cena), fotograf Jan Lukas (zlatá medaile), nebo třeba designér Jaroslav Ježek (velká cena za porcelánové plastiky a zlatá medaile za kávovou soupravu).
5/6/2018
Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska vznikl před dvěma lety, aby sdružoval zájemce o historii, architektonické dědictví a kulturní krajinu Karlovarského kraje. Činnost spolku je zaměřena především na nejvíce opomíjené památkové objekty. Stěžejním tématem se stal barokní areál v zaniklé obci Svatobor, tvořený kostelem, farou, hřbitovem a dalšími objekty. Cílem spolku je ale také znovu naplnit vyprázdněnou kulturní krajinu původními drobnými památkami a přiblížit se tak stavu z doby první poloviny 20. století.
Hlavní prostředky k naplnění cílů spolku tvoří výzkumná činnost, studium historie, fyzická obnova a údržba památek a kulturní krajiny a v neposlední řadě vzdělávací, informační a publikační činnost v oblasti památkové péče.
Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska spolupracuje s obcemi, organizacemi, dalšími spolky, vlastníky a dalšími subjekty působícími v oblasti památkové péče a ochrany krajiny.
Veškerá naše činnost probíhá bez jakéhokoliv nároku na honorář, proto uvítáme brigádnickou výpomoc v rámci našich akcí, jakoukoliv materiální a především pak finanční podporu a to prostřednictvím transparentního účtu, uvedeného v pravém spodním rohu našeho webu.
Veškerá naše činnost probíhá bez jakéhokoliv nároku na honorář, proto uvítáme brigádnickou výpomoc v rámci našich akcí, jakoukoliv materiální a především pak finanční podporu a to prostřednictvím transparentního účtu, uvedeného v pravém spodním rohu našeho webu.
Webové stránky spolku: http://dokumentacepamatek.cz/
31/5/2018
Letos si Fakulta restaurování Univerzity Pardubice připomíná výročí 25 let od vzniku litomyšlské restaurátorské školy. Současná fakulta se postupem let vyprofilovala ve špičkovou instituci se zahraničním renomé. V tuzemsku se škola pravidelně umisťuje na předním příčkách kvality fakult, pokračování absolventů v profesní praxi studovaného oboru je rovněž ve velmi vysokém procentu. Vždy jsem byl na naší fakultu hrdý. Nejen jako student či zaměstnanec, ale nyní i jako absolvent.
Více o programu na rok 2018 i o historii školy: https://fr.upce.cz/fakulta-restaurovani-pripomina-25-let-vyuky-restaurovani-litomysli
Televizní reportáž České televize: https://fr.upce.cz/litomyslsky-special-z-fakulty-restaurovani-na-ct
Reportáž z hlavního dne oslav: https://www.youtube.com/watch?v=mOCKrvx7XMk&feature=youtu.be
Reportáž z hlavního dne oslav: https://www.youtube.com/watch?v=mOCKrvx7XMk&feature=youtu.be
30/4/2018 a 26/6/2018
Snažíme se o záchranu barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie, fary, hřbitova a dalších přidružených staveb ve Svatoboru v Doupovských horách. Jedná se o hodnotnou barokní architekturu od Františka Maxmiliána Kaňky, které donedávna hrozil celkový zánik. Dochované zdivo objektů je v havarijním stavu, kostel je stále vystaven riziku zřícení. Podpořte nás, děkujeme!
Více viz. Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska, http://dokumentacepamatek.cz/verejna-sbirka-na-opravu-kostela-ve-svatoboru/
Více viz. Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska, http://dokumentacepamatek.cz/verejna-sbirka-na-opravu-kostela-ve-svatoboru/
10/4/2018
V poslední době jsem četl již několik novinových článků, které popisují loňské restaurování sochy Karla IV. v Karlových Varech. Jako autor tohoto komplexního zásahu chci uvést některé publikované informace na správnou míru, jelikož uváděná sdělení jsou mnohdy smyšlená a poškozují moji odbornost v očích čtenářů.
Předně musím zdůraznit, že název akce (,,restaurátorské očištění sochy...'') v žádném případě nevystihoval realitu, neboť nešlo o pouhé čištění, ale o komplexní restaurování. Tedy i vyjádření o tom, které části sochy byly poškozeny a jak, nejsou přesná. Poškození byla na všech částech, řešeno bylo vše. Bylo by též vhodné, aby odborná práce restaurátora byla nazývána restaurováním, nikoliv opravou. Dále není pravdou, že jsem s kolegou sochu z fasády demontoval, nebo naopak (dle jiného článku) od tohoto kroku později upustil - údajně z důvodu špatného stavu. Je absolutně nemyslitelné, že bych sochu restauroval přímo na fasádě proto, že demontáž by neumožnil její stav. Považuji za důležité tímto informovat, že kdyby socha byla ve skutečnosti v tak špatném stavu, aby hrozilo jakékoliv nebezpečí jí i kolemjdoucím, rozhodně by z fasády sejmuta naopak byla! Nicméně k demontáži prostě nebyl po detailním posouzení stavu žádný důvod a nebylo to navrženo ani v záměru. Problematika sochy a její důsledky spočívaly jinde - především v nevhodném přístupu při starších zásazích a celkově absentující odborné péči.
Věřím, že ne každý čtenář je naprostý laik, proto je škoda, že jsou uváděny nesmysly. Také je škoda, že se zástupci objednavatele uchylují k dezinformacím, přestože na závěr obdrželi restaurátorskou dokumentaci, obsahující veškeré informace přímo od autora restaurování. Psaní reakcí do novin považuji za házení hrachu na zeď, zájemcům snad postačí mé upřesnění zde.
Předně musím zdůraznit, že název akce (,,restaurátorské očištění sochy...'') v žádném případě nevystihoval realitu, neboť nešlo o pouhé čištění, ale o komplexní restaurování. Tedy i vyjádření o tom, které části sochy byly poškozeny a jak, nejsou přesná. Poškození byla na všech částech, řešeno bylo vše. Bylo by též vhodné, aby odborná práce restaurátora byla nazývána restaurováním, nikoliv opravou. Dále není pravdou, že jsem s kolegou sochu z fasády demontoval, nebo naopak (dle jiného článku) od tohoto kroku později upustil - údajně z důvodu špatného stavu. Je absolutně nemyslitelné, že bych sochu restauroval přímo na fasádě proto, že demontáž by neumožnil její stav. Považuji za důležité tímto informovat, že kdyby socha byla ve skutečnosti v tak špatném stavu, aby hrozilo jakékoliv nebezpečí jí i kolemjdoucím, rozhodně by z fasády sejmuta naopak byla! Nicméně k demontáži prostě nebyl po detailním posouzení stavu žádný důvod a nebylo to navrženo ani v záměru. Problematika sochy a její důsledky spočívaly jinde - především v nevhodném přístupu při starších zásazích a celkově absentující odborné péči.
Věřím, že ne každý čtenář je naprostý laik, proto je škoda, že jsou uváděny nesmysly. Také je škoda, že se zástupci objednavatele uchylují k dezinformacím, přestože na závěr obdrželi restaurátorskou dokumentaci, obsahující veškeré informace přímo od autora restaurování. Psaní reakcí do novin považuji za házení hrachu na zeď, zájemcům snad postačí mé upřesnění zde.
11/1/2018
V polovině září bylo po třech měsících prací dokončeno restaurování sochy Karla IV. na fasádě Městské knihovny v Karlových Varech. Jedná se o velmi kvalitní sochařské dílo z roku 1739, které bezesporu patří mezi umělecky nejhodnotnější sochy v Karlových Varech a širém okolí. Socha původně stála na podstavci u staré renesanční radnice na Tržišti, na současné místo byla přesunuta v roce 1936. Komplexního restaurování se dočkala teprve letos. Předešlé zásahy nebyly až na jeden odborné, navíc se všechny zabývaly pouze estetickým vyzněním, nikoliv problematikou díla. Tomu odpovídal stav. Na kameni byly patrné trhliny, chybějící části modelace, četné silikátové krusty a cementové povlaky, ale i celkové znečištění vegetabilního původu. Důkladným restaurováním byly řešeny všechny nežádoucí latentní i viditelné jevy a dílo je nyní v dobré technické i estetické kondici, odpovídající jeho významu a kvalitě.
Restaurování sochy Karla IV. bylo nedávno prezentováno na XXVII. Historickém semináři Karla Nejdla v Alžbětiných lázních. Podrobněji bude celá akce představena v navazujícím sborníku přednášek, který vyjde na jaře příštího roku.
Restaurování sochy Karla IV. bylo nedávno prezentováno na XXVII. Historickém semináři Karla Nejdla v Alžbětiných lázních. Podrobněji bude celá akce představena v navazujícím sborníku přednášek, který vyjde na jaře příštího roku.
30/11/2017
Schodiště v radnici v Bečově nad Teplou získalo důstojný vzhled, odpovídající památkovému potenciálu objektu. Byly z něj mimo jiné odstraněny nesmyslné nátěry a cement, to bylo zásadní. Výsledkem jsou nádherné žulové schody ve spodní části chodby a navazující betonové směřující do podkroví, které nyní vypadají skoro jako pískovcové. Proč se ještě nedávno schody takto natíraly odpornými odstíny lesklých barev? Vážně nevím. Pokud někdo zavítá do Bečova, nechť nahlédne třeba i do radnice. Nechal jsem tam na schodišti ruce... (a několik sad pemrlovacích jehel)
16/05/2017
Přeji všem Vánoce podle vlastních představ. Pro někoho nechť jsou šťastné a veselé, plné lásky, štěstí, zdraví..., pro nás více osobité ať jsou naplněné hlavně lidskou silou a jedinečností, v nichž je krása, kterou stojí za to vidět.
23/12/2016
Městu Bečov nad Teplou byla letos udělena medaile za péči o válečné hroby. Ocenění se vztahuje k loni restaurovanému pomníku obětí 1. světové války, který jsem restauroval od podzimu 2014 do léta 2015. Medaili převzala na setkání krajské rady Karlovarského kraje starostka Oľga Haláková.
23/12/2016
Je to již tradice, že Trialog Jazz hraje na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Letos jsme svým vystoupením doplnili slavnostní zakončení. Děkujeme panu Víškovi a Vendulce za pořádající agenturu a všem hostům, kteří naši hudbu ocenili.
20/7/2016
Klub přátel Karlových Varů vydal další publikaci věnovanou Historickému semináři Karla Nejdla. XXV. ročník se konal v listopadu loňského roku v Alžbětiných Lázních v Karlových Varech. Součástí sborníku je i má přednáška prezentovaná pod názvem Trojí odhalení aneb restaurování pomníku obětí první světové války v Bečově. Věřím, že případné zájemce zaujme a bude mít pozitivní ohlasy, stejně jako listopadová přednáška.
2/7/2016
Rád bych všem popřál úspěšný nadcházející rok. Co přesně Vám přeji, zjistíte po kliknutí na náhled přiloženého obrázku níže.
Uplynulý rok byl pro mne pracovně opět velmi intenzívní. Realizoval jsem opět mnoho restaurátorských a sochařských prací, navíc všechny byly přijaty a hodnoceny velmi kladně. Většina těchto realizací navíc byla zakončena odhalením či vysvěcením a to vždy s hojnou účastí. Z toho všeho mám dobrý pocit a chuť pracovat dále se stejným přístupem. Přesto byl rok 2015 posledním, kdy jsem téměř všechny své síly věnoval své profesi. Nyní se hodlám více věnovat rodině, bydlení, přátelům a zálibám. Také tento web bude pravidelněji doplňován a nově budu informovat o aktualitách zejména formou mailu.
Těším se na viděnou při nových příležitostech!
Těším se na viděnou při nových příležitostech!
31/12/2015
V roce 2015 jsem odvedl velké množství práce. Jelikož jsem nezvládl o jednotlivých pracech, resp. akcích k nim průběžně informovat, přináším nyní stručný přehled vybraných akcí s obrazovým doprovodem: Rok začal pěkně z ostra - hned v lednu byl realizován složitý transfer sochy z mariánského sloupu v Bečově. V březnu byl posvěcen restaurovaný kříž v Oldřiši. Po řadě menších jarních prací byl restaurován křížek z osady Čtyři dvory. Z podstavce zbyly pouze fragmenty, litinový kříž se nedochoval vůbec. Práce jsem provedl zdarma, pouze s honorářem za náklady. Po dvou letech havarijního stavu mostku bylo konečně možné vrátit zpět do Bystrého restaurovanou barokní sochu sv. Jana Nepomuckého. Další dlouhodobá akce byla ukončena v Křenově, kde se jednalo o velice zdlouhavou práci na štukových plastikách. Jedná se o barokní práci vysoké umělecké kvality. Po týdnu na zbraslavickém sympoziu jsem dokončil kříž v Jedlové a dále byl odhalen restaurovaný / adaptovaný křížek v Nedvězí. Po půlroční práci byl slavnostně odhalen restaurovaný monumentální pomník obětí 1. světové války v Bečově nad Teplou a záhy také nová autorská socha Archanděla Michaela na Andělské Hoře. Tu jsem sekal inspirován dynamickým barokem. V Doubravě jsem pracoval na konzervační obnově bývalé papírny, kdy byly zcela nově vztyčeny a restaurovány portály zkompletované z nálezů v zemi, ve druhé fázi šlo o konzervaci dochovaných omítek a barevných úprav. V Jáchymově bylo zahájeno restaurování dalšího renesančního portálu kostela sv. Jáchyma. Významná hrobka v Litomyšli prošla zásadním zásahem, který navázal na původní řešení, ale přidal i nové prvky. Rok byl zakončen rekostrukcemi štukového stropu v kostele sv. Anny v Horním Slavkově.
Kromě uvedených prací a celkem osmi svěcení / odhalování jsem dále připravoval podklady pro další akce, několikrát jsem koncertoval se svou kapelou, věnoval jsem se závěrečné studijní práci a také jsem přednášel.
14/3/2016
Uplynul další rok a většina z nás se ohlíží zpět a zároveň přemýšlí, jaký bude rok nový. Já osobně nyní nebilancuji ani nad jedním, neboť zažívám pracovně velmi náročné období, které po kratším vánočním oddychu bude pokračovat. Ale věřím, že snad již v méně náročném tempu a že se povede dokončit mnoho rozdělané práce... Kromě toho se snažím přemýšlet nad sebou i svými aktivitami po celý rok a konec roku se začátkem nového pro mne nepředstavuje nijak zásadní rozhraní. Snaha o zlepšování v čemkoliv, co člověka v životě provází, by měla být vlastní všem a vždy.
Cesta nahoru je náročná. Vytrvalost odhodlaným přeje Michal Durdis
Cesta nahoru je náročná. Vytrvalost odhodlaným přeje Michal Durdis
1/1/2015
V polovině května byl v obci Nedvězí na Poličsku vysvěcen loni na podzim restaurovaný kříž. Jelikož dílo bylo v havarijním stavu a k restaurování bylo převezeno do ateliéru, bylo na místě ho uvést zpět do života a navrátit mu jeho ztracený význam. Průvod z farnosti v Bystrém se nekonal vlivem nepřízně počasí, ale jinak vše proběhlo bez omezování. Úvodní řeč pronesl pan starosta, který záhy předal slovo mě. Následovalo vysvěcení, po jehož skončení ještě proběhla mše v místním kostele.
Další drobnější dílo toho dne získalo nový život. Sice se již pro své stáří stalo památkou, ale je především platným církevním objektem. Jako symbol vzkříšení kříže je i zasazení stromů po jeho bocích. Takový přístup bych rád popřál všem památkám.
3/7/2014
Před pár dny skončil ve Zbraslavicích další ročník kamenosochařského sympozia. Opět to byl zajímavý týden v mnoha ohledech. Letošním tématem byla naděje v technice vysokého reliéfu. Vznikly zde čtyři reliéfy a dvě menší skulptury. Nemohu mluvit za ostatní, proto přikládám obrázky a jen velmi stručně k myšlence mého dílka: Vysekal jsem Archanděla Michaela, vůdce nebejského vojska, který se chystá ďáblu udělit poslední ránu. Lid se odjakživa upínal k vyšší moci a v tom spatřoval svou naději. Vítězství dobra nad zlem zobrazené v mém bloku je zhmotněním této skutečnosti. Dílo se jmenuje Spesia.
Kromě několika zajímavých setkání jsem se ve Zbraslavicích letos poznal i s Ivetkou, žákyní 4. třídy zdejší ZŠ, která záhy projevila hlubší zájem o sochařskou práci. Vysekala i několik menších výtvorů do pórobetonu. Pokud jí zájem vydrží, bude to jenom dobře. Nejen svou, ale i část její práce (v podobě vysekaného jména Iveta) jsem si dovolil představit na závěrečné vernisáži. Kromě různých pochval mě trošku překvapilo, když se jedna paní nad mou prací dala do pláče. Jsem rád, když v někom probudím emoce. To by mělo být smyslem umění obecně...
24/6/2014
V průběhu ledna byla na poličsku vyrobena nová svatozář, která doplní sochu Panny Marie na oltáři kostela v Olešnici. Ještě před instalací se ale dílo vydalo na cestu do Vatikánu, kam ji spolu s dalšími uměleckými díly odvezl kardinál Duka. Zde byla požehnána papežem Františkem.
Svatozář s vloženou imitací drahého kamene vyrobil kovář Petr Cach, vyzlacení ,,na lesk,, 24-karátovým plátkovým zlatem je mou prací. Pro převoz byl ještě zhotoven vzhledný transportní obal.
Zde je možné shlédnout video z žehnání, čas reportáže je 43:30 - 45:30: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/214411000100212/
Svatozář s vloženou imitací drahého kamene vyrobil kovář Petr Cach, vyzlacení ,,na lesk,, 24-karátovým plátkovým zlatem je mou prací. Pro převoz byl ještě zhotoven vzhledný transportní obal.
Zde je možné shlédnout video z žehnání, čas reportáže je 43:30 - 45:30: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/214411000100212/
13/2/2014
Až s půlročním odstupem jsem zapátral po naší stopě na Festivalu za barákem 2013 (viz. článek v sekci Aktuality níže). Kromě obrázků jsem nalezl také nějaké texty. Přikládám jeden za všechny - je to recenze psaná Mikkou na jakémsi webu o metalu. To jsou věci...
P.S. V této sestavě jsme hráli poprvé, ostatně něco takového se nám stalo už víckrát. O to víc jsem rád, že jsme celá léta hodnoceni kladně i mimo jazzovou společnost.
9/2/2014
Před pár dny jsem se v rámci svého členství v Klubu přátel Karlových Varů zúčastnil další společné akce. Tentokrát se jednalo o exkurzi do karlovarské budovy okresního soudu. Musím přiznat, že ač se zajímám o stavební a kulturní historii města, v této budově jsem ještě nebyl. Její kvality znám ale dobře z exteriéru. Proto jsem byl zvědavý také na vnitřní prostory. Vše bylo ozvláštněné pocitem, že se jedná o soud, kde jsem dosud nikdy nebyl.
Má zvídavost a očekávání se snížila, když jsem dorazil s předstihem k budově, kde již čekal zástup dalších členů klubu. Na podobné akce klubu pravidelně chodí zhruba 20 až 25 zájemců, většinou se jedná stále o ty samé. Při prvním závanu Pitralonu a slovech typu ,,hlavně aby sloužilo to zdraví´´, jsem znervózněl a dostihla mne opět myšlenka, že jsem tady nejmladší. To by nevadilo, ale horší je, že mezi mnou a všemi ostatními byl rozdíl zhruba 35 až 45 let. Jinými slovy věkový průměr klubu odhaduji na 70 let a nic s tím neudělá ani moje ještě nedosažená třicítka a několik absentujících členů středního věku. Ač vedení klubu má jistou úroveň a někteří členové mají obecně hlubší zájem o daná témata, z velké části přítomných vyzařovala senilita, zdravotní problémy a zároveň přímočaré vidláctví. Bohužel již dávno jsem nabyl názor, že taková sestava klubu nikam nesměřuje, není kreativní a mnohdy ani reprezentativní.
Když se otevřely dveře a všechny přivítala energická předsedkyně soudu Mikolášová, nabyl jsem pocit, že to nějak zvládnu. Svíravý pocit se opět zvýšil, když jsem chvíli po shromáždění v jednací síni zaznamenal, že již dva členové ,,vytuhli´´ a další klimbe.
Jsem přesvědčen, že různé organizace mají smysl existence ve společné síle členů, kteří mohou společně dosáhnout mnoha cílů. Klub přátel Karlových Varů je v principu dobrá snaha. Vstoupil jsem do něj proto, abych se nějak přičinil za město Karlovy Vary a jeho okolí. Ale kde jsou historici, památkáři, mladí umělci, architekti, nebo třeba běžní občané? Předpokládám, že 300,- ročně jako členský příspěvek není problém, takže ten vidím v omezenosti a lhostejnosti lidí. Obecně vládne totální konzum. Kvalita a skutečná vzdělanost slábnou. A opravdové hodnoty nehrají roli. Koho tak zajímá něco kolem světoznámých lázní? Hlavně pro ten nezájem se ve městě, potažmo celém kraji děje tolik přízemností.
Má zvídavost a očekávání se snížila, když jsem dorazil s předstihem k budově, kde již čekal zástup dalších členů klubu. Na podobné akce klubu pravidelně chodí zhruba 20 až 25 zájemců, většinou se jedná stále o ty samé. Při prvním závanu Pitralonu a slovech typu ,,hlavně aby sloužilo to zdraví´´, jsem znervózněl a dostihla mne opět myšlenka, že jsem tady nejmladší. To by nevadilo, ale horší je, že mezi mnou a všemi ostatními byl rozdíl zhruba 35 až 45 let. Jinými slovy věkový průměr klubu odhaduji na 70 let a nic s tím neudělá ani moje ještě nedosažená třicítka a několik absentujících členů středního věku. Ač vedení klubu má jistou úroveň a někteří členové mají obecně hlubší zájem o daná témata, z velké části přítomných vyzařovala senilita, zdravotní problémy a zároveň přímočaré vidláctví. Bohužel již dávno jsem nabyl názor, že taková sestava klubu nikam nesměřuje, není kreativní a mnohdy ani reprezentativní.
Když se otevřely dveře a všechny přivítala energická předsedkyně soudu Mikolášová, nabyl jsem pocit, že to nějak zvládnu. Svíravý pocit se opět zvýšil, když jsem chvíli po shromáždění v jednací síni zaznamenal, že již dva členové ,,vytuhli´´ a další klimbe.
Jsem přesvědčen, že různé organizace mají smysl existence ve společné síle členů, kteří mohou společně dosáhnout mnoha cílů. Klub přátel Karlových Varů je v principu dobrá snaha. Vstoupil jsem do něj proto, abych se nějak přičinil za město Karlovy Vary a jeho okolí. Ale kde jsou historici, památkáři, mladí umělci, architekti, nebo třeba běžní občané? Předpokládám, že 300,- ročně jako členský příspěvek není problém, takže ten vidím v omezenosti a lhostejnosti lidí. Obecně vládne totální konzum. Kvalita a skutečná vzdělanost slábnou. A opravdové hodnoty nehrají roli. Koho tak zajímá něco kolem světoznámých lázní? Hlavně pro ten nezájem se ve městě, potažmo celém kraji děje tolik přízemností.
9/2/2014
Vážení přátelé,
dovolte mi, abych se s blížícím koncem roku krátce ohlédnul zpět a zároveň Vám popřál hodně úspěchů při pohledu dopředu.
Panuje složitá doba, která spoustě projektů příliš nepřeje. V restaurování a dalších umělecko-řemeslných oblastech to platí dvojnásobně. Přesto jsem letos potkal mnoho zainteresovaných lidí, kteří se s nadšením o něco snaží a chtějí něco změnit. Jsem velmi rád, že si k naplnění některých svých cílů vybrali mě. Výsledkem takové spolupráce je i letos řada památek a uměleckých děl, o které bylo odborně postaráno. Všechny tyto objekty vykazovaly rozsáhlou a často i závažnou problematiku, některé se nacházely na hranici své existence. Kromě několika volně stojících křížů (Jedlová u Poličky, Vlčkov u České Třebové, nebo Nedvězí u Poličky) se jedná o řadu menších či větších realizací. Z těch náročnějších mohu jmenovat např. restaurování kašny v Bečově nad Teplou, pomníku obětem válek v Černíně - Zdicích, nebo zahájení restaurování jižního portálu kostela sv. Jáchyma v Jáchymově. Další restaurátorské práce jsem prováděl na akademické půdě Fakulty restaurování Litomyšl (sádrový model Génia / Památník osvobození v Praze, či štukové plastiky v kapli sv. Isidora v Křenově u Moravské Třebové). Současně byly zpracovávány podklady pro plánované restaurování několika dalších památek.
Ve své živnosti jsem zaměřen na restaurování kamenných památek, kamenosochařskou tvorbu a pozlacování. I tento rok byl z mého pohledu úspěšný a věřím, že i v tom nadcházejícím pomohu zajistit alespoň několika památkám bezpečnou a důstojnou existenci do dalších let.
Ve své živnosti jsem zaměřen na restaurování kamenných památek, kamenosochařskou tvorbu a pozlacování. I tento rok byl z mého pohledu úspěšný a věřím, že i v tom nadcházejícím pomohu zajistit alespoň několika památkám bezpečnou a důstojnou existenci do dalších let.
Děkuji za přízeň a přeji všem povedený rok 2014 plný úspěšných realizací a těším se na další přátelská setkávání i spolupráci!
26/12/2013
Zdá se, že není tak snadné nechat zaniknout něco, co se dostane do povědomí. To je i případ mého jazzového tria.
Je to právě 8 let, co kapela odehrála první koncert a od té doby vystupovala stabilně 5 let. Za tu dobu jsme nahráli dvě CD a několikrát se měnilo obsazení. Následoval útlum, kdy jsem měl pocit, že jsme již vyčerpali naše možnosti, kapelu jsem nepropagoval a pasivně domlouval pouze požadovaná vystoupení. Ovšem pokaždé byla přáním kapela Trialog Jazz a jelikož jsem z mnoha důvodů dosud jinou nesestavil, musím uznat to, co se děje tak nějak samovolně: TRIALOG JAZZ STÁLE ŽIJE. Možná je to mnoha odehranými koncerty, na kterých jsme vždy našli příznivce naší hudby, možná je to tím, že jsem celá léta rozdával naše nahrávky, kdo ví...
Každopádně po nedávné celovečerní produkci na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových varech bude Trialog Jazz vystupovat na další akci - tentokrát se jedná o festival Za Barákem (více v Kalendáři akcí). Další koncerty jsou reálné, proto jsem se rozhodl obměněné kapele dát ještě nový život. Výhledově se uvidí, co přijde dál, předem ale mohu slíbit, že plánuji vydání bohatě poskládaného CD k deseti letům existence.
25/7/2013
Klub přátel Karlových Varů ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary právě vydal sborník přednášek z již tradičního semináře, který se konal v karlovarských Alžbětiných lázních 25. listopadu 2012. Sborník obsahuje všechny přednesené příspěvky s mnoha doplňujícími obrázky.
Má přednáška i příspěvek mají jméno Karlovy Vary - město románského cementu aneb štuková výzdoba lázeňských fasád. Představil jsem jimi fenomén v podobě velice ušlechtilého materiálu používaného pro štukovou výzdobu fasád, tvorbu plastik, ale i běžné omítky, který byl pozapomenut a v současné době zažívá v oblasti aktivní památkové péče renesanci.
14/7/2013
Ve dnech 17.-21.6.2013 proběhl ve středočeských Zbraslavicích již 5. ročník kamenosochařského sympozia Kámen a život. Zadání znělo ,,pýcha v technice basreliéfu´´. Akci předcházelo výběrové řízení - umělecká soutěž. Vybraní sochaři své představy realizovali do kamene již tradičně u zdejšího zámku a hradu. Měl jsem tu čest být zde již potřetí v řadě.
Vznikly zde čtyři různé práce - Lucius, Narcis, Duše páva a moje Superbia. Svůj návrh jsem pojal jako ženskou postavu s atributy pýchy, jak je cítím (orlí nohy - vládce vzduchu, had - proradnost, korunka - touha po dokonalosti, zrcadlo - snaha o sebezkrášlení, páv - nejpyšnější zvíře). Figura také záměrně dominuje formátu (sebestřednost pýchy). Nebyl bych to já, kdyby se dílo nějak nevázalo k místu, takže na pozadí jsou Zbraslavice - vlevo zámek a kostel s domy na druhé straně.
Tato práce byla pro mě novou výzvou. Není snadné dostat nějakých 200 metrů reálné vzdálenosti do 3 centimetrů hloubky v nízkém reliéfu. Bohužel jsem byl jediný, kdo toto řešil, neboť zřejmě jediný chápu, že basreliéf = nízký reliéf. Je až zarážející, že i mnozí starší sochaři si myslí, že basreliéf je vysoký reliéf...
Při proslovu na vernisáži jsem představil své dílo, ozřejmil význam slova basreliéf a poděkoval. Chtěl jsem poděkovat někomu, kdo mě učil sekat, nebo mi alespoň užitečně nějak radil, ale nikdo takový není. Proto jsem svůj dík cílil na všechny, kdo se zasloužili o tuto jedinečnou akci.
A jelikož se mě majitel pan Holík ptal, jestli budeme pokračovat ve spolupráci, je možné, že své zbraslavické dílo v podobě barokní vázy Epigon, dešťového chrliče Drak a basreliéfu Superbia rozšířím ještě o něco dalšího. Tak třeba zase za rok.
7/7/2013
Upravil jsem jeho obsah, nastavil jsem nový celkový vzhled. V neposlední řadě byla změněna adresa webu - nyní vlastním svou doménu a tím odpadla reklamní koncovka.
Věřím, že tyto změny přispějí k ještě větší oblíbenosti těchto stránek. Zároveň děkuji za zájem o mou práci a aktivity. Za tři a půl roku existence původního webu jej cíleně navštívilo necelých 20.000 návštěvníků.
22/3/2013
Galerie Sklep vzniká na Vysoké u Karlových Varů v domě s bohatou historií. Projekt probíhá v režii mého otce s mou pomocí. Ještě před válkou se tady pekl chleba, byl zde obchod smíšeným zbožím a především ,,Gasthaus´´ se společenským sálečkem. Pro obnovení kulturního využití části domu je zde tedy zřejmá analogie.
V nabídce bude kromě dobrého pití a jedinečných prostor bývalé pekárny živá a reprodukovaná moderní hudba okrajových žánrů, expozice výtvarné umělecké tvorby a další program. Zahajovací vernisáž bude oznámena s předstihem.
22/3/2013
PROVÁDÍ:
Moderní interiérové malby / rekonstrukce historických maleb / imitace mramorů / fládrování / linkování, šablony / pozlacování
Reference: GH Pupp - Slavnostní sál, Malá dvorana, Caffé Pupp, Grand restaurant, lobby, fasáda Parkhotelu Pupp, pokoje, sochy / LS Imperial - Noční klub, pokoje, retuše nábytku / Starý mýn v Březové - fládrování a výmalba restaurace / LS Švýcarský dvůr - malby, nátěry, fasáda / SPŠ keramická K. Vary - malby, nátěry, mramor vestibulu starého vchodu / lázeňský dům K. Vary - rekonstrukce a zlacení plastických stropů / mnoho dalších zakázek na lázeňském území K. Varů, na církevní půdě i pro soukromé zákazníky
Kontakty: 605 881 804 / Pod Parkem 93/18, 362 63 Dalovice
VÝTVARNÁ TVORBA:
Umělecké projevy Jaroslava Durdise jsou dnes již dlouholetého rázu. Jejich forma se ustálila na abstrakci vycházející z geometrie. Obsah obrazů se odvíjí od inspirace běžnými i neobvyklými denními situacemi kolem autora, který své vjemy nejčastěji přenáší olejovými barvami na plátno.
Výběr svých prací prezentoval na několika společných výstavách, z nichž některé sám pořádal.
22/3/2013
® 2009 Michal Durdis