Před pár dny skončil ve Zbraslavicích další ročník kamenosochařského sympozia. Opět to byl zajímavý týden v mnoha ohledech. Letošním tématem byla naděje v technice vysokého reliéfu. Vznikly zde čtyři reliéfy a dvě menší skulptury. Nemohu mluvit za ostatní, proto přikládám obrázky a jen velmi stručně k myšlence mého dílka: Vysekal jsem Archanděla Michaela, vůdce nebejského vojska, který se chystá ďáblu udělit poslední ránu. Lid se odjakživa upínal k vyšší moci a v tom spatřoval svou naději. Vítězství dobra nad zlem zobrazené v mém bloku je zhmotněním této skutečnosti. Dílo se jmenuje Spesia.
 

Kromě několika zajímavých setkání jsem se ve Zbraslavicích letos poznal i s Ivetkou, žákyní 4. třídy zdejší ZŠ, která záhy projevila hlubší zájem o sochařskou práci. Vysekala i několik menších výtvorů do pórobetonu. Pokud jí zájem vydrží, bude to jenom dobře. Nejen svou, ale i část její práce (v podobě vysekaného jména Iveta) jsem si dovolil představit na závěrečné vernisáži. Kromě různých pochval mě trošku překvapilo, když se jedna paní nad mou prací dala do pláče. Jsem rád, když v někom probudím emoce. To by mělo být smyslem umění obecně...