Když jsem před 15 lety maturoval na tehdejší SPŠ keramické v Karlových Varech v oboru Modelář keramiky a porcelánu, v tu dobu jsem již dávno veděl, že ve zkostnatělém oboru plném zatuhlých lidí, kteří nereflektovali dávno vládnoucí dobu plastovou, nebudu chtít pokračovat. Měl jsem tušení o své vlastní cestě, ne o směnách v jedné ze skomírajících porcelánek. Sochařina a restaurování byly vzhledem k mému dosavadnímu vývoji logickou volbou. A tu jsem potvrdil právě už svou maturitní prací s názvem Triptych na téma vztahy. Jedná se víceméně o volné sochařské objekty se snahou o maximální zjednodušení tvarových forem ve prospěch čistého a jemného porcelánového střepu.
Do díla jsem samozřejmě vložil vnitřní myšlenku, vnitřní řád. Nejsou to jen tvary, které lze nahodile rozházet na nějaký podstavec. To ale mnozí nepochopili, bohužel. A i proto dochází k dezinterpretaci autorského záměru. Jako by součástí práce ani nebyla průvodní zpráva... Posledním případem je aktuální výstava Cesta SUPŠ v galerii Supermarket WC, která jinak stojí za návštěvu. Děkuji tímto Šárce za upozornění a paní Samkové, že mi umožnila přeinstalovat objekty tak, jak patří. A keramce děkuji, že mou práci ve výběru vystavuje, nicméně asi bych raději volil vůbec, nežli špatně.